ZVEČERA USÍNÁ

Zvečera usíná valašská dědina,
vánoční ticho sa nad ňú snášá.
V izbečce dokola sedí kolem stola,
při černéj hodince chasa naša.

Koleda ozve sa, izbečkú nese sa,
od stropu bělá sa nitka tenká
a na ní zlehúčka točí sa bělučká
ze dřeva řezaná holuběnka.

Ta chrání rodinu, valašskú dědinu
a celý náš dobrý, poctivý lid.
Zlehúčka padá sníh, hlas zvonů vánočních
hlásá po dědině pokoj a klid.